*   *   *   *   *   *   *   *    
únavou když  mysl  otupí   
    sen  pod  víčka  se  vkrádá   
    tančí  si to  přede mnou   
    prodloužená  tvoje  záda   
    tanga  v lehkém  náznaku   
    usnout , lze  jen  na  znaku   
    v  posledním  pak  vzepětí   
    vrcholu  dospějem  vzápětí   
    a  odměnou  večerního  slunce  zář    
    hladí  upocenou  naší  tvář   
   na  spaní  bych‘  já  měl  chvíli
   dám  se  asi  na  motýly      
   nový  druh  až  uhlídám   
   po  tobě  mu  jméno  dám   
   tmavoočko   rozpustilý