* * * * * * * *
únavou když mysl otupí
sen pod víčka se vkrádá
tančí si to přede mnou
prodloužená tvoje záda
tanga v lehkém náznaku
usnout , lze jen na znaku
v posledním pak vzepětí
vrcholu dospějem vzápětí
a odměnou večerního slunce zář
hladí upocenou naší tvář
na spaní bych‘ já měl chvíli
dám se asi na motýly
nový druh až uhlídám
po tobě mu jméno dám
tmavoočko rozpustilý