***
Svůj stín vlastní mám
opratě táhnu
z rukou mi padají
od škamen k výšinám
Nebe je na nebi
za sluncem škobrtám
vesmírnou galejí
s sebou se potýkám
Rozedrán peříčky
bláhovou nadějí
že potkám sudičky
štěstí mi prodají
Pýcha a pád
znamená výhru
jsem vlastně rád
když polknu Hydru
Vyhrál jsem první
druhým se stanu
záhrobí míní
že zase vstanu
Na bárce poslední
rozdávám kvítí
Cháron se nemění
mrtví se štítí
Tak cesta končí
začíná let
všechno tam tančí
andělský slet
Ještě pár kroků
začíná střet
díra čerň věků
za ní spí Skřet
***
tvůj stín
je košatý
jako strom
při plodobraní
myšlenek plných chutí
nadějné pnutí pocitů
kroků po osluněné straně
zeměkoule dní
ST
25.08.2009 19:07:00 | Mbonita
dobře napsáno ST.
25.08.2009 10:13:00 | Acham