Co bylo spláchl déšť
a slzy,
prázdná je moje pěst,
tak brzy
ztrácíme to, co máme,
poplatek za štěstí,
ráno je někdy zrádné,
praští tě do kostí.
Točí se, točí svět
nohama vzhůru
cesta, jež nevede zpět,
srdce má sedřenou kůru,
smůla se lepí na paty,
oči k oblakům,
na košili záplaty,
svět je prázdný dům.
Zameť si před vlastním prahem,
zbloudilý poutníku,
přilož dříví do kamen,
přitiskni k valníku
svou unavenou tvář
ošlehanou větrem,
otoč kalendář
i kartu s černým Petrem.
Prohrál jsi jednu partii,
zítra tě nová čeká,
slzy tvou bolest nesmyjí,
tma odvážné nepoleká,
číše je plná vzpomínek,
na ty, kdo odcházejí,
upíjej pomalu, je to lék
a rány časem se zhojí...
I po letech se k ní vždycky rád vrátím a pořád je vynikající.
09.01.2022 22:17:33 | Dane
Tak tu jsem si přidal mezi oblíbené, a až se budu potřebovat dobít, přečtu si ji znovu. Díky.
14.03.2013 15:17:04 | Dane
Děkuji moc za přívětivé komentáře, jsem moc rád,že se Ti mé básně líbí a něco Ti říkají, je to pro mne poctou.Pěkný den :o)
14.03.2013 15:29:06 | Akrij8
Hele není za co, jsou fakt perfektní.. Dýchá to tam..
14.03.2013 15:31:57 | Dane
Moc pěkně napsáno.
30.08.2009 08:57:00 | Acham
zaujal mě první a poslední verš...asi se to hodí do mého momentálního posmutnělého rozpoložení
29.08.2009 22:36:00 | Raphael