Nad plamenem svíčky,
sama nebo s tebou,
se zavřenými víčky,
přemýšlím nad sebou.
Mám být jednou z mnoha,
nebo trochu jiná?
S mou nevírou v Boha,
mohu být nevinná?
Svět se se mnou točí, jako kolotoč,
dokola ptám se, proč já sakra proč?
Nechápu zmatek, který ve mně je,
zmítá se mnou vztek i naděje..
Svíčka dohořívá,
já popadám dech,
okolí mi říká,
jenom žádný spěch.
Zatím tu sedím se sklenicí vína,
po tvářích mi kanou slzy do klína..