Anotace: jeden z prvních pokusů o báseň:) prosím o komentář, zhodnocení jestli se mám ještě snažit:)
S maskou tvrďačky, co nebojí se ničeho,
v roztrhaných džínách a gládách na nohou
kráčí světem bolesti, špíny a hnusu.
Však pod tou maskou smutek zřím,
a ať se snaží jak chce,
já její tajemnství odhalím.
Snad Vás překvapí,
jak je prvada prostá:
Ta dívka není zlá,
jen pár ran od života dostala.
Ač zdá se to nemožné,
ona uměla milovat.
Však život krutý byl,
a ten coměl ji rád nepřežil.
A z dívky milé,
stala se holka zatrpklá...
Nesuďtě, lidi, dívku v černém.
Vždyť koho z nás to mine?
Ať každý ptá se sebe sám,
jak kopance od života přijímá.
Ona vybrala si cestu svou
a snad ty glády na nohou
a rozthané hadry
jí pomohou snášet krutý svět,
jež je nucena křižovat tam a zase zpět.
Jo ta slečna je mi velice povědomá, je skoro jako já sama...jen piš, piš jde ti to :-)
27.01.2011 15:33:00 | Snící čarodějka
Je to super, klidně piš dál. Tá báseň pojednavá o lidech a mezi těmi lidmi jsem i já: )
01.06.2010 07:38:00 | 666 Idiot MCR
jako, rozhodně psát dál, moje první pokusy o báseň dopadly mnohem hůř:)
31.08.2009 23:34:00 | Squat_the_world