Jednou tak, podruhé jinak..

Jednou černá, podruhé zas bílá,
jednou drzá, jindy neskutečně milá,
když je noc, já chci den,
když je den, tlačí mé oči sen,
nejdřív ty, pak zas on,
někdy bedla, jindy žampion.
Co si o tom myslet mám,
mám vše nebo něco postrádám?