Anotace: ...po každém dešti vychází slunce...
Dojídáš zbytky okoralých citů
Ve větvích doplakán je
Chorál dešťového kmitu
A dusno dloube Tě pod kůží
Z koleček v kalužích
Snažíš se slepě číst
Kdy bude popsaný poslední list
A slaná voda tvář Ti soustruží
Do partitury duševního zrání
Ti život vepsal árii rozesmání
Pohlédni do slunce, co chrání
Z nebe Ti spadlo
Srdeční zacinkání
30.09.2009 10:30:00 šuměnka
Labutěnko..
Tvá slova slova slovy Múz okrášlená a jemná
jak pírka křídel Tvých pro světlo v dobách temna..
08.09.2009 07:08:00 kavec
...je jako vystřižená z pohádky a sama pohádkou je.
Moc krásná . Prostě umíš ...Jirka
05.09.2009 09:03:00 René Vulkán
ve větvích doplkán - mistrovské spojení zvuku deště v listí a řeči
voda tvář soustruží - co říct k této této parádě?
Perfektní!!!
04.09.2009 16:08:00 Veselý Drak
Tak tím zacinkáním je to jemně a důrazně korunováno...Labu žnická Labu ťko ST
04.09.2009 13:48:00 Tanzania
jsem ráda,že existuje Liter...
takové počteníčko
takové pociťovky..
díky za ně Labutěnko.ST
04.09.2009 08:08:00 Sleepwalker
No jo. Když je soustružený obličej, to se jeden cejtí jak šachová figurka.. :)
03.09.2009 12:06:00 Lota
...člověk by se neměl stále opakovat, ale chvály není nikdy dost: jsi skvělá básnířka!!!
02.09.2009 15:07:00 Mbonita
cililink..
zvoním jen pro Tebe
pro slunce na vlasech
pro modré nebe
v očích
smích na rtech
cililink
ST
02.09.2009 13:01:00 uživatel smazán
Krásné cinkoty ST:
02.09.2009 10:00:00 hašlerka
něžné, citově plné verše s nádhernou pointou.
Zjednodušeně řečeno - skvělé jako vždy, ST!!!