Panenka mrtvého dítěte

Anotace: ...

Panenku mrtvého dítěte
je mi jak kdyby mně dali
co ještě hledám na světě
jejž podivný mrak halí.

Mrtvému mrtvý snad už neublíží
když bodláčí na hrobě vykvete
cosi jak smutek se k nám plíží.
je mi tak divně na světě.

Mrtvému dali mrtvou věc
řekli si asi svoje k svému
je to jen smrti schovanec
vždyť se to hodí k němu.

K pochybným mužům ženy pochybné
zajisté dobře pro lásku se hodí
však duše mrtvých nejsou nehybné
v nocích kdy žal se z temna rodí.

Nechtějí živí slyšet zemřelé
co táhnou potemnělou nocí
myšlenky jejich zšeřelé
straší je jak vyjící vlci.

Písnička bláznů nesmělých
když měsíc na hroby svítí
hodí se k nebytí zemřelých
vykvete jak hřbitovní kvítí.

Už se ti také nechce žít
když k čertu poslala tě tvoje múza
z poháru zapomnění smět tak pít
zrození nebo smrt – je to jedna hrůza.

Dívence sladké lhostejný jsi jen
múze pro níž jsi noci nespal
po noci zlé když přijde planý den
mrtvého nikdo v srdce nezval.

Ve věčném strachu z života
žít jaký to má smysl
nebeská ať mě soudí porota
když pramen radosti už vyschl.

Panenku mrtvého dítěte
dali mi na hraní
co ještě dělám na světě
když hrana vyzvání.