Anotace: zaslechla jsem pláč pikoly a odpověď tklivých houslí; co si povídaly?
"Pikolo neplakej, že svět je divokej,
v deštivém kabátě na nohy nahaté, cáká bláto;"
Housle si zpívají, a tklivě svlékají z padajícího slunce zlato;
hážou ho obzorem do červánků,
sypou ho stínama do prvních spánků;
Pikolo neplakej, neplakej do ticha,
které utíká stejně jak den.
Déšť už se rozpustil, tulák vás opustil,
rozprostřel kolem vás mrazivé chvění;
housle si broukají o smutku loučení
zapadlo souznění;
pikolo neplakej, svět není až tak zlej,neplakej, neplakej, usedej do spánku uhaslých červánků, brzy se rozprostře čarovná noc.
Vzlyk houslí napoví, je kouzel moc....
Nějak to ve mě probudilo vzpomínání na dětské říkanky, tedy na něco z mých kořenů. Takže díky.
30.09.2009 13:56:00 | René Vulkán