Večer

Každý večer na ne zírá smrt
zkrz vyzáblé psrty
a šílený smích se rozléhá po místnosti

Strach ze mne dělá husu - alespoň kůží
kejhám a snažím se vzlétnout
místo toho se plácám v kaluži krve

Chci brečet, ale nemůžu
mám to zakázáno od nejvyššího
ptáš se:" Bůh či Belzebub ?"

Ani jeden - ta zákařná bestie
nemá jméno, raději
tak ji skromně říkám - mé druhé já