Bar ztracených duší
Bar ztracených duší
Zašel jsem do baru ztracených duší
kde barman lebku má místo své hlavy
už štěstí nehledám, vím co se sluší
zde lidé zmírají bez obavy
Modrý dým básníci prostorem šíří
naproti postava zvláštní, i známá
ve spolku ztracených, životem hýří
smrtka je vítaná, ctihodná dáma
Kapela hraje svůj noční monolog
hudby té nezvyklé, tóny už znám
z květů zla, i z bezcenných slok
radost i smutek obvykle mám
Kytara zpívá nám bluesové tóny
při stínech večera, ze světel umělých
s Baudelairem slyšíme umrlčí zvony
pálíme ostatky Máchových knih
Hledáme prozření ze světa ticha
ve smutku kouře opiového
Srdce se těla ptá, zda ještě dýchá
a pak se radši vzdá úkolu svého
S přízraky tancujem v krvavých polích
když láska říká nenávisti
zmučme je ke smrti, tak hurá do nich
spálené knihy nelze dál čísti
Hromádka popela zbyla. A strach
dávno jsme dílo své dokončili
Zmučeni nadějí, konec všech snah
už jenom prokletí básníci zbyli.
Prokleti osudem, píšeme verše své
Sisyfos tahá svůj úděl dále
s Charlesem víme, o co tu stále jde
Láska? Toť zklamání neustálé
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Jiná: Jéje, ty jsi tu taky? Těší mě, že vidím známou přezdívku a opět děkuji za komentář. Klidně si počti, ale tyto věci mám i na Zpovědnici, co dám sem, je i na ní.
12.05.2010 14:44:00 | Opcom
Fajn píšeš a dobře, že jsi tu taky na literu. Aspoň si můžu přečíst ty, který jsem ještě nečetla;)
12.05.2010 14:03:00 | Jiná
Děkuji za potěšující komentáře a omlouvám se za pozdní odpověď, dlouho jsem tu nebyl.
Hanele: Vida a já si říkal, že se mi ten závěr příliš nepovedl. Jsem rád, že se ti líbí.
12.05.2010 11:51:00 | Opcom
dobré, občas tam hapruje rytmus ale to je fuk. jen jsem chtěl říct, že mi to připomělo jednu lisabonskou hospůdku, kterou v jedné své knize popisoval hostovský. jen místo té lásky tam byl strach z války :).
24.09.2009 18:34:00 | Tömätäri
