Mahábhárata nočního hledače

Ještě jednou svou hlavu zakloním
jako když lámou vaz

Květinám -
ne zvadlým
ne přenádherným
ale těm
co se kymácí v poryvech
vadnoucího
dechu

----

Když se dívám
kolik vás tu dlí:
Jména
jména
a možná vaše přání

Za ruku mě bere Janis Joplin;
a za srdce
Odkládám


svůj oblíbený román
se sklenkou v ruce
píšu
etudu za polykání révy
a dva obrazy
se dívají na mne
Trpíme

vzájemností


--
Jsem to ale já
a tohle je moje nekonečná Mahábhárata:

A - jako začátek
Z - jako konec.

To relativní
ME-ZI-TÍM
mi právě odchází

v sebeusmíření


xxxxx