Noc má svá pravidla,
bez pokory tě úsvitu nevydá.
Tma neskryje tvůj pláč,
nepohladí duši,
ba naopak- smutek černé sluší...
Až když černá se v slunci zvolna ztrácí,
tvé srdce křehkou rovnováhu zase nachází.
Hvězdy jsou tvé společnice,
kradou světlo od měsíce,
neživé,studené,mrtvé - proč jsou ti tak podobné??
Jako kometa proletělo štěstí tvým životem,
vypálilo cejch - a zmizelo..
Teď ho marně hledáš - a vzpomínky tak pálí,
na to - jak to vypadá v ráji...
Vášeň do hadího jedu skrytá,
tvé tělo si na absenci špatně zvyká...
ale no tak :)
co bylo bylo, jde se dál,
ještě máš život před sebou
za další zákrutou
další krásno neobjevíš
když ve vzpomíkach
budeš za údolím, cos viděl
včera pořád litovat ...
12.10.2009 13:35:00 | Romana Šamanka Ladyloba