Anotace: ...často se bráníme říct něco hezkého...proč vlastně?...abychom nebyli směšní?...nebo se bojíme závaznosti vyřčeného:-)?...
potuluji se mezi řádky
tvých nevyřčených slov
a přesypávám písmenka
jak zrnka písku mořské pláže
s přílivem všechno zmizí
zbude jen slaná chuť
na jazyku
dávno už nehýčkaném
láskou
a přece …
jediná šlépěj
která po tom prázdnu
zůstane
otiskne se do papíru
a ten promluví
pak slova jako loďka
poplují až ke kraji oceánu
a rozlijí ho
do všech světových stran