Tvá slova
mi září jako hvězdy
tvůj úsměv je půlměsíc
Všechno zatýkám
dávám do vazby
a utíkám
v zázrak věříc
U mě v nitru
tvoje teplo
napadalo tam
jako rosa
v jitru
Citový šachy
pěšec chodí bosa
Snad se ti zdám
tak přilehni
ať umocníme klam
abych ti nevystydla
a pak se nelekni
až promluvím
Ležíš mi na rtech
nekýchej
abych nenastydla
Utopím se
jestli zavoníš
a vířit bude vzduch
ať je milosrdný Bůh
neboť netušíš
Že bez tebe
je můj svět
vylidněný
srdce mě zebe
můj smutek
je oprávněný
Jakýkoli skutek
dokáže-li tohle změnit
abych se ti zdála
směl jsi mi věřit
že jsem se ti
celá vzdala