Antikvariát

Otevřte , prosím tenhle krám,
ať podívám se co se nosí
v přístavu slov, která bosky poskakují papírem:
Sem s poezií, ať mě živí obzorem!
Román si nechte, má moc dlouhé šosy;
vláčela bych je s sebou bezčasím;
a povídky? Jsou z jedné kapsy?
Prosím, možná je navléknu do svojich dlouhým nočních snů;
naposled zhlédnu rodokaps, ten do kapsy se hodí coby utřinos;
červenou knihovnu? nu,když už není zbytí,
snesu jí do podkroví na věšák,
a bude-li smutno, smí ona přijít pak.
A už dost, pane knihovníku:vždyť ten můj nos na odložené věty
větří, že přijde nová vlna módy,přeto vás prosím:tady zbuďte:
Vždyť to na vás já tu pěla ódy!