Na dušičky

Vzpomínky na lidi
co dříve žili
měli svůj vlastní svět
o klidu snili.

Nevidíš celý rok
na hrobě svíčky
blikají ve větru
mrkají sklíčky.

Snad jednou v roce
vzpomenout na mrtvé
není to trapné však?
unaven do mrtě.

Na to mám dlouhý rok
úplně celičký
proč zrovna v jeden den
blbnout na dušičky.

Zapálím svíci
v duši je mám
proč musím na hřbitov
všech se vás ptám.

Tisíce aut
milión lidí
však pouze málo
tu pravdu vidí.

S velikou pompou
jezdí v ty kraje
dítě si u hrobu
znuděně hraje.

Duše mi nevadí
já nemám strach
nechť v klidu přejdou
i přes můj práh.

Za oknem hoří
jediná svíce
za všechny mrtvé snad
nežijí více?

….........
Žijeme chlapče
snad nemyslíš ani
pozemské starosti
nechej si v dlani.

Tělo je na nic
duše dál žije
dotkni se plamínku
který tmu pije.