TVŮRČÍ KRIZE

Už zas přišla tvůrčí krize,
opět přišel zásek.
Nedám k sobě více písmen,
samohlásek, hlásek…
Nevím co s tím můžu dělat.
Jak se někam hnouti?
V hlavě mám jen hrozný ticho,
jidny řev jak z pouti.

Tak se tážu: „Inspirace,
kdepak touláš se mi?“
Kde je tvoje další štace?
Snad je to na Zemi.
Jestli je to na Saturnu
nebo na Venuši;
tam si na tě nedosáhnu
těžce mě to zkruší.

Pak se trápím dokud jednou
navštívíš mou hlavu.
Bych se mohla snadno dostat
ze zaseklého stavu.
Jak jsi u mne, uleví se.
Můžu zase psát.

To mi řekni, který básník
by tě neměl rád?