Do Tvého snu vloudím se
projdu myšlenkou
tiše se zachytím
budu Tvou milenkou.
Víš...nevěřím, že spíš!
Tvé smysly ohmatávám
pomalu a jistě.
Udávají tón
předbíhají čas
ač Ty na jiném místě
Jsem představou Tvých krás.
Až zakopnu
ty první vycítíš
jsem ve Tvé hlavě.
Až z ledu roztaju
ty první
Zahřeješ mě
hravě.
Víš...nevěřím,že spíš!
Líbí se mi tam to dvojí zopakování - víš...nevěřím, že spíš, které mi zvoní touhou líbit se "mu" nejen ve snu.
16.11.2009 14:35:00 | René Vulkán
Tou krásou, co jsem četla, jsem se už musela probudit, abych si ji vychutnala...
08.11.2009 08:17:00 | labuť