Studánko sněžná
je to tak dávno
a přeci včera..
Pár letmých slov,
slunce co rozpacích
je do večera
topí se v pocitech
vyřčených rybí řečí
Cítím je.Však vím..
Jsou něčí..
A přesto
toužím pohladit
I když pro mě
zrovna chybí
Mrazivý úsměv
co hřeje
když vyprovází
Studánko sněžná
bylas tak něžná
má to tak být ?
Tu správnou odpověď ukládáš v nitru svého zlatého srdce,jenž miluje přírodu,lidi a malé věci,jenž pro svoji nepatrnost jsou tak půvabné:-)
03.12.2009 17:27:00 | poetická ilona
Možná že stejně se i studánková víla ptala.
A odpověď?
Ze studánky.. třeba.. si vyčarovala.
11.11.2009 12:35:00 | Šerpík 1
Studánko sněžná... má to tak být?
Až přijde jaro... někdo tě přijde uklidit...
Až sníh svou bílou v tání ztratí..
Studánko..
Sněžná...
Slunce se jistě zas vrátí...
10.11.2009 17:29:00 | Buližník