Život holt neni poetickej

Seš tak malá
zlatovlasá
mikádo ustřižený pod uši
dítě
co vůbec netuší

Seš tak krásná
černovlasá
vlasy s dotykem ramenou
slzo
s nehlučnou ozvěnou

Seš tak krutá
rusovlasá
lokny ti padaj k lopatkám
s jehlou
když nevěříš pohádkám

Seš tak prázdná
modrovlasá
kadeř ti klesá do klína
strach
co večery prolíná

Seš tak bledá
pravovlasá
nehtama drásáš si kůži
postel
vystlaná z růží
a do posledního nervu
taky z hlíny a červů

Život holt neni poetickej