píčí farma
smrdí strachem
a potem kolemjdoucích
podzim zase šlápl do hovna
a venku leje
připadám si jak v blbě napsaným
komiksu
a za nejbližším rohem
na mě jistě bafne neomylný phil marlowe
začpělý odér starých pohnutek
linoucí se ulicemi
dává tušit
bez příslibu
ale zato jistě a prostě
příchodu nových
snídaní u tiffanyho
otáčím poslední list blbě
napsanýho komiksu
stojím na rohu
s pohledem na píčí farmu
která vždycky smrdí strachem
a u pusy mám bublinu
s nápisem "pokračování příště"
vedle mě zuřivě
hraje chlapík
na saxofon
... nějak zvláštně