PRVOK

jsem prvok
co by se chtěl rozdělit
a nebo členovec
co chce jen každým dílem žít
když neumím vzít rozum do hrsti
tak proč se divím
že mě štěstí opustí
když ani nevím kolik váží
a mám si ho tak považovat
kdy pravej čes se blíží
když neslyším ho vykračovat
však všeho do času
já chytím štěstí za pačesy
a každou buňkou svýho členitýho těla
zahraju osudovou lásce na klávesy