Dáma mlha

V noci mi mlha připadá něžná
jako princezna
spanilá nevinná
jako vznešená kněžna
Jež všechny pohltí
náručí svou objímá

Dáma co kráčí ulicemi
a na polích i v lesích
sukni roztočí
spanile zatančí
jež svými prsty
bílým pochodněmi
polyká každé světlo

Dáma co v mých verších
pohltí vlahé teplo
a všechny zvuky
Rozprostírá všude
z kapiček mrholení sukni

Prostě mladá vznešená
čistá slečna
jejíž skvost se táhne
odevšať do nekonečna