Tvá náruč sálá city
(snad deformuji smolinec
či smůlu - pech?)
Uhýbám pohledem i tělem
před pocity
a tlumím
srdceryvný vzdech
vedený chtíčem
svým...
po tvých rukou, jež rozeberou
mi tělo na atom (možná i celou...)
Osaháš atom po atomu
skála změní se v kamení
nestačím utíkat
sama před sebou
a skrývat své svědomí
a vady na kráse
čas na varhany
hraje k tomu...
Jak Mr. Curie
rozbíjíš atomy
Jsem (jak)
Tvá žena Marie...?
...Churry "Sklodovska"
Stal ses vrahem
mého
srdce
Jsem ozářena... "o)
.
.
.vysvětlení se nedočkáš!
rozsypán na atomy,
rozdán a rozzářen
neslyšně vznášen mezi stromy
až zachytí mě mnohá z žen
:o)
Jiří senior
26.11.2009 17:42:00 | j.c.
ten Curie snad rozbil kulový
Už se to zřejmě nikdy nedoví
jak mile o něm píšeš
když v lásce veršem dýšeš...
:)
25.11.2009 23:38:00 | sveřep
a to je dobré....tak dobré že si to zaslouží ST :)
25.11.2009 17:41:00 | Lady Carmila- Políbená mlhou..