Smrt se smějě, neusmívá
Smrt se smějě, neusmívá
Smrt se směje
Neusmívá
Anděl v krvi leží
Jsou stíny které zmizí
Po vyslovení „amen“
Jsou slunka na nábřeží
Co brečí na svítání
Jsou tmavá jako
Hořkost nocí
Co odebral mi
Poutník na samotě
A v klínu koušou rty
Smrti
Co neusmívá se
Jen padá jako kapka
Z tvého těla
Na kalich nesmrtelnosti
A plave
( tiše šeptajíc, padajíc na kámen
Neusmívá
Anděl v krvi leží
Jsou stíny které zmizí
Po vyslovení „amen“
Jsou slunka na nábřeží
Co brečí na svítání
Jsou tmavá jako
Hořkost nocí
Co odebral mi
Poutník na samotě
A v klínu koušou rty
Smrti
Co neusmívá se
Jen padá jako kapka
Z tvého těla
Na kalich nesmrtelnosti
A plave
( tiše šeptajíc, padajíc na kámen
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
tříštivá...
30.11.2009 06:55:00 | enigman
Směje se, ano..nám? Nejspíš. Vyceňme na ní zuby taky!
28.11.2009 12:51:00 | Chancer
"Hlad. Ústa křečí křivá.
Hvězd mana jim zbývá.
Mléko sloupu. Luny skýva.
Smrt se směje. Neusmívá."
tolik Reynek a já jsem strašně ráda, že ho cituješ. Jinak báseň je to hrozně silná.
28.11.2009 09:55:00 | Franti