Jsou křehké
jako stvoly trav
v záblesku světel
přízraky mdlé
tančí ve víru mariánky
přísliby skryté
jak jarní oblak
jak něžné vánky
boky se vlní
k vášni vyzývají
oči jsou chladné
jak vzácný porcelán
vzduch zhoustl decibely
myšlenky vzlétly
a ztratily svůj cíl i plán
holubí bělost poztrácely
dech smrti je jim dán
a dívky tančí
Moc hezké dílko. Jak obsahem, tak stavbou básně. Dávám ST a doufám, že takových básní bude na literu více. :)
02.12.2009 20:43:00 | Antonín Sander