Vysychá studna, není pomoci
pomalu u dna, pocit bezmoci
radosti mizí, kvítí uvadá
smích je cizí a uschlá zahrada.
Odrazit od dna, svitne naděje
uvadlou zemi slunce zahřeje
laskavý liják sady zavlaží
zbavuje duši všeho závaží.
Všechno se mění, mlád jsi, či starý
pláč a smích všem jsou života dary.
Nech to tak být, jen kolem se koukej,
když ještě žiješ, všechno je oukej.
Líbí se mi, je krásná...
...bohužel něco mi brání v tom, aby se mi opravdu líbila, co to asi jen bude?=)
Hádej třikrát
15.12.2009 22:46:00 | Corsica
Zavoněla optimismem a toho spolu s humorem není nikdy dost. Tak díky za něj!
ST!
14.12.2009 15:08:00 | jita.1965
však v srdci člověk,člověkem zůstává.Vydrž,občas není to špacír "křížem kráž" obláčkem růžovým.Mír s tebou,milá:-)
13.12.2009 20:52:00 | susana načeva
Když zeptá se mě kdokoli
co chtěla jsi tou básní říci nám
ačkoli dlouho jsem už ze školy
odpověď znám, dobře znám...
ST+!
13.12.2009 14:50:00 | Mario de Janiero
Milovaná moje básnířko, veliký kus pravdy, Tvé dílko dí... jen srdce ledové, všecko tohle spí... ST! víc slůvek není potřeba.
13.12.2009 08:37:00 | NikitaNikaT.
Nechť nevyschne nám srandy kapička,
dokud udržíme moč a stolici,
je život hračička:-)
ST
09.12.2009 15:34:00 | Kars