neuchopitelní...
neuchopitelní...
seděl jsem na mezi
mezi realitou a jejím opakem
ve svém oblíbeném baru Svět
přemýšlel o něčem
potichu bez slov či vět
když si přisedla nedaleko
a já zůstal v tranzu civět...
ten obraz půvabné siluety
neskutečně vylepšil můj obvyklý pohled
do temné hladiny ve sklenici
jakoby mi někdo jednu natáh
ja zavětřil jako pták
co najednou ucítil
že se musí vydat na tah
roztáhl jsem ruce
začal mávat
a vzlétnul k té holce....
podívala se tak
že by tomu žáru očí
uhnulo pohledem i zrcadlo
a zahanbeně popraskalo
já se usmál jako blázinec
mystérium Arktidy padlo
a pod ledovým příkrovem
mé vnitřní země
začalo být živo...
víříme
kolem sebe
jako vějíře u tváří
a s chutí trávíme chvíle
v té zvláštní atmosféře
magnetických polí
abychom na okamžik mohli být
tajemstvím zvířecích smyslů
příjemně zpolarizováni...
někdy potom
se neslyšně zvedla
a s jednou
nevyslovenou myšlenkou v očích
a
ještě jednou
že se zase jistě uvidíme
splynula s nocí...
Komentáře (17)
Komentujících (17)
Doporučit
Tisk
jsem jen stín
otisk jeřabin na paletě
na hřbetě Pegase
létám mezi svou armádou
a fantazií
hry,kameny,poklady ,poklony
hrdé okruží nás svazující
nocí
vrací zas ten stín...
10.12.2009 21:24:00 | Mbonita
Snad plnou náruč měla
necitlivělostí svého těla
a tak jenom čas oněměla
zůstala krásná
a cesta životem
se otevřela
10.12.2009 12:37:00 | Churry
lahodné verše po ránu
lahodné z večera
mysl je v opaku tam kde jsem nechtěla.
ST.
10.12.2009 09:30:00 | Tanzania
jak ty to děláš
že nedýchám
chvílemi...
a tu záři očí
chápu
však tam nedoSTřelím
jo
půjdu..
no, snaha ale
byla
09.12.2009 23:08:00 | zelená víla
