Na okno déšť
vyťukává smutnou melodii,
ptáci už šli dávno spát
Noc rozprostírá do krajiny
svůj černočerný šat
Nad hlavou mi tančí
démanty noci
Pod nohama studí mě zem
Smrt mě už má ve své moci
říká tiše je čas ....
pojď .....
jdem .....
Smrtí prý všechno nekončí, dá se vztít do slova a do písmene... a proto ne nadarmo se řéká, že žít je opravdu umění a každý je strůjcem svého štěstí, protože všecko, co děláme, bo řékáme... děláme jen mi sami a takový je a bude náš život, svět... podle nás.
21.01.2010 12:26:00 | NikitaNikaT.