Ztratit se a nenalézt,
v naivních světlech,
vesnické samoobsluhy.
Nastavit světům,
tolika dimenzím,
svoji tvář.
A dostat facku,
stupně dva
možná jedna.
V kouři ranních komínů,
s četami metařů sklízet
hříchy včerejší noci.
Pochopení stejně nepřišlo
bálo se přejít přes koleje.
Možná zítra a nebo za rok.
Ale spíš ne...