Popel popelu,prachu prach.
Člověku úzkost,bídu,strach,
sto let bolesti a agónie.
Aby si uvědomil,že vůbec žije.
Pro úlevu pak trochu chlastu,
perník do žíly a nohy na stůl.
A ti nenesoucí žádnou vinu,
dostanou navrch rakovinu.
Odpusť, že jsem tě dlouho nečetla, zas jsem se ujistila, že jsi víc než dobrý básník! ST! :-)
11.01.2010 20:43:00 | Anita Buchtová
Fíhá,docela síla!Moc se mi líbí:-)O rakovině jsem teď taky něco došmoulala:-)
28.12.2009 17:54:00 | susana načeva