Smím prosit? (pro Marušku)

Anotace: textík věnovaný někomu kdo se podílel na mém návratu zpět do společenského života

1)Jsi nepopsaný list mých paralelních světů,
slzy na polštaři podepsané krví
když smáli
jsme se k pláči.

2)Jsi aprílový žert
v bezčasí současnosti,
zbytky věrností co okusují kosti
až tam,
kde procitám.

REF:
A tak tě v róbě z čajových květů
vyzívám k tanci po parketu našich mimosvětů.
Smím prosit?
Prosím smím?

3)Útěcho vepsaná do vzduchoprázdná dlaní
pod jinovatkou řas
v krajině odmítání
kde čas
říká
"Vem nás (to) ďas!"

4)Jsi nevěra věrná jen samolibým slibům
a strunám pavučin
těch flanelových stráží
a já
doufám že ne navždy.