Zpověď (ne)šťastné kamarádky

Anotace: Nikdy jsem nenapsala tolik slok. Ale konečně je to ze mně venku.

Sbírka: Všechno a nic

Jako není dne bez smíchu,
nemůže být ani bez pláče.
Našlapujem kolem sebe potichu,
myslíce že všechno konče.

Kdysi to bývalo slunné,
nikde ani náznak mraku.
Možná jsou to jen naděje plané,
ale už je to prostě venku.

Neumím se vyjádřit,
je to pro mě noční můra.
Teď bych ale chtěla hovořit,
snad přijde nová éra.

Vždy jsem se domnívala,
třeba to byla mýlka.
Že jsem vedle tebe přežívala,
jak vycvičená fenka.

Na slovo jsem poslechla,
vždy se vrátila k tobě.
Pilně jsem aportovala,
a v tom to je právě.

Vždy jsi měla pravdu,
a já se nikam neohlížela.
Ty jsi byla v předu,
a já tě následovala.

Ale takový život,
plný přetvářky a ústupu,
Byl možná důvod,
proč jsem všechno dělala poslepu.

Nechci, aby sis myslela,
ať už bude konec nebo začátek,
Že bych ti něco nepřála,
to jen můj dodatek.

Přeji ti vše, co tě v životě potkalo,
a mám radost že ti vše vychází.
Mě štěstí asi nějak minulo,
ale musím být stále nad věcí.

Hádka vzešla s hloupé otázky,
na kterou jsem neuměla odpovědět.
Je těžké být třetí do party,
to jsem ti chtěla napovědět.

Jsem s vámi ráda,
ale moc mě to mrzí,
že jsem neměla takové štěstí,
že jsem si to sama nemohla prožít.

Vždy jsem chtěla být kamarádka,
co jí mají všichni rádi.
Už vím že jsem byla naivní husa,
a taky vím kam mě všichni řadí.

A ještě něco mi došlo,
díky naší hádce.
Vždy jsem myslela, že se bez tebe neobejdu,
ale jde to docela lehce.

Umím se bavit i s jinými,
ale jakoby mi něco chybělo.
Už nebudu říkat rozumy.
chci aby se všechno vrátilo.