Na lavičce v parku sedí
Usmívá se a přitom hledí
Na svět očima plnýma slz
Vzpurně hlavou pohodila
Panenku svou zahodila
Už na pohádky nevěří
Pomalu se znovu zvedá
Vlastní cestu při tom hledá
Kudy utéct z pekla pryč
Tak to mě ta básnička teď vystihuje...škoda, že nejde dát víc než ST..je opravdu krásná
11.01.2010 19:37:00 | Giginka