Anotace: I tak to někdy bývá, když děd zavzpomíná
++
Přijel jsem za tebou
na stříbrném měsíci
po drahách hvězd
on s úsměvem na líci
a já
usmíval se též.
Spadl jsem za tebou
na vločce sněhové
sklouzl jsem z mráčků
mráz kreslil ti tváře nachové
já hladit chtěl
pramínek tvých vlásků.
Připlul jsem za tebou
na hvězdném korábu
po modrém oceánu nebe
abych zakotvil u břehu tvého
já
blizoučko tebe.
++
13.01.2010 20:20:00 s.e.n
Moc hezké dílko.
Hezky nápaditá úprava.
A také pěkné vzpomínání - nebesská jízda.
13.01.2010 10:29:00 nejsembásník
Nádherné verše propluly oblohou,
Tvé dílko pohladí všechny, co nemohou...
11.01.2010 22:13:00 Zasr. romantik
chtěl bych na vločce
hned vedle tebe
snášet se pomalu
a koukat poočku
jak Marcela
kůži z tebe drbe
:o)) - ST zasloužíš, a ne že ne!
11.01.2010 22:03:00 Květka Š.
Ten úsměv úžasný,směješ se z nebe
na jiné vločce letím vedle tebe...
ST...
11.01.2010 20:56:00 hašlerka
Mám malou bárku z prachu hvězd
něžně básníš, usmíváš se
a já usmívám se též :o))
Krásné romantické verše...ST!