víš

už mě vidíš
moje rty cítíš
chemii nezastavíš
i když ji nenávidíš
vůbec nemyslíš
myšlenky nekrotíš
všechno teď kazíš
náš vztah tím vraždíš
chvíli se snažíš
kytaru ladíš
ty mi nevadíš
i když mi závidíš
o pásek zavadíš
mě tím navnadíš
své tělo obnažíš
a pak se zarazíš
dál se neodvážíš
a tam se omluvíš
jít spát mi poradíš
znovu se omluvíš
znovu se omluvíš
znovu se omluvíš
...

ráno se probudíš
kafe si uvaříš
myšlenky odrážíš
po špičkách odcházíš
dolů z kopce běžíš
teď světlu se divíš
slunce nenávidíš
tak na něj křičíš
a pořád přemýšlíš
proč mě asi miluješ...