kdesi mezi vršky
vrcholy
a odloženými svršky
je hora s kamenným posedem
trčí tam už staletí
a s půjčeným triedrem
nakukuje..
srdce vklouzlo do podkroví
přehrabuje se v jarmaře po bábí
a hledá stopy po dědovi
kovadlině, měchu
a po dveřích
s velikou klenutou klikou
kterými se vcházelo do verštatu
ucítilo chuť bramborové buchty
neomylnou vůni sena
zvířat
a lumpáren
dost bylo vzpomínání
brouklo si
a nasoukalo se zpátky do těla
do orvaných riflí
a odkráčelo na ples lidí
tam v lesklých sklepeních
kde, živí neživoucí
tančí své mamotance
mrklo po koutech
a uvidělo čísi udýchané srdce
které před malou chvílí
hrabalo se v jiném
podkroví
... nezůstalo tam mezi těmi svršky
i zamilované srdce,
které se zapomnělo vrátit
do zmateného těla...?
****
Jiří senior
24.01.2010 21:00:00 | j.c.
Hrabat se ve starých věcech v podkroví, by bylo zajímavější.
Ale skončily stejně spolu.
23.01.2010 21:57:00 | s.e.n
srdíčko určitě potom srdíčku
(dlouho si spolu povídaly)
něčeho ostřejšího skleničku
nejednu na povzbuzení daly
23.01.2010 16:27:00 | Šerpík 1