Resuscituj...
Resuscituj...
Chlad umocnil chlad
a smutek zebe
do morku
duše
nejde zavřít uši
před bolestí ticha
a jedem
plytkých slov
jen hluchý
se pro ticho bez ran
od rukou otočí
aby sebral prstům
sílu řeči
neklid sněží
ve vločkách horkých slz
do ticha myšlenek
touhy po cinkotu úsměvů
a přání z hvězd
co nepadají
je snad už čas
pohřbít sny
krásně bláznivé
minulé
současné
k smrti před zrozením
odsoudit budoucí?
resuscituj dřív
než zemřou
v pomalých bolestech
a v rukou
zůstane jen
ledová
tříšť ...
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
hodně hodně mooc..líbí se mi..použití slov..motiv..i celé cítění jež mi básen dala...
27.01.2010 23:31:00 | urcite.me.neznas
nádhera ST.
27.01.2010 15:46:00 | Acham
v celej tej tme množstva slov vidím veľké svetlo, žiaru povzbudenia a to je iba iba fantastické
-st
26.01.2010 23:41:00 | Juraj Hrom
resuscituj.. přítomné, nech žít, být budoucí.. nikdy není pozdě, nikdy..
26.01.2010 20:02:00 | zelená víla
