Soumrak

Anotace: přichází se soumrakem, první paprsky jej nutí k odchodu ... kdo to je? přece její ON! :)

Čekala
na soumrak,
čekala,
až krajina se setmí.

Vlasy rozevláté,
vystupoval tiše ze tmy.
Jako jiskra v srdci stmívání.
Ten,
co nebojí se sudby,
před osudem se nesklání.

Jizvy z časů,
co nepřály mu štěstí,
na rukou
řetězy splínů, zklamání.

...

Pak cítila,
jak slunce svoji tvář již přiklání.
Nastávalo rozednění.
Cítila,
že odejde – jen do setmění.