Pověsím obraz beze slov a barev
Pověsím obraz beze slov a barev
Zhasíná v dlaních svit růže
Pár plátků rudých
Tvar srdce
Pouhá stěna bílá kvete
rozjímá
Stát na skále v mlze
Smutek, co dojímá
Na kolenou pár slov
do not přeměníš
Přivstanu si k ránu
Spočítám myšlenky,
co snad nepřijdou na zmar
a život..
..nekonečný dar..nám
prý být má
Však mě skrz prsty..
..uniká..
dál a dál..
Třeba ochutnám kapku, dvě..
milostně
A slza..stéká..
do moře pocitů medových
Bílá, černá i hravá touha
při hostině smyslů
I obyčejná rána pouhá,
která Slunce vítá
v náručí slz
S úsměvem si vem..
jedno..i víc
Dlouze v otevřených očích
..snít..
Tóny slunečnicových nádechů
..mít..
A psát..slovo za slovem
Rozzářit ohněm den
a spálit vše..
jemně..
Zalepit poslední mžik
Klavír..smítka i bubliny
průhledné
A pak..jen..
se tiše..potopit..
Komentáře (18)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
Idealismus patrny na kazdem kroku - stop - postradam tvrdou realitu - stop - jinak kazdyho vec - konec -
.
:)
06.02.2010 15:07:00 | Sleepwalker
To bylo ale krásné vyznání tvého srdce
jako by samo promluvilo-
tak milé, upřimné a vemlouvavé při čtení bylo.
06.02.2010 08:36:00 | s.e.n
krásná z hlubin duše ST.
05.02.2010 12:10:00 | Acham
život není jen potopení
na dno
ale i plutí
nadechnutí
pochopení
promodření oblohy
zjara kdy zlatá čára
vznese se
a ozáří rty
koutky jim nadzvedne
a jde ..od poupat..do květů.
ST
04.02.2010 19:53:00 | Mbonita
Tvé touhy vzdalují se snům
smutkem je naplněn tvůj dům
prosím, zvedni hlavu
rozjasni tvář
ať v duši tvé
zas svítí svatozář
ST
04.02.2010 09:33:00 | Kars
...tak si říkám: jéé, ta holčička je pracovitá...co všechno stihne za ten den... :-)
04.02.2010 00:12:00 | Lota
