Víla

Anotace: (forma: n, n-1... 1) po každé tmě vyjde slunce a co se má stát stane se. a i když jsme zkoušeni doufejme. A modleme se za druhé lidi. věnováno té, která se uzdraví. i kdyby nikdo nedoufal, já budu.

Na horách vysokých každou noc sněží,
dívenka v peřinách bělostných leží.
O všemožných věcech jí pak zdá se
o potůčku, lese a jiné kráse.
Zatímco sny hlavou se honí,
celé přírodě zdá se o ní.
Ptala se všech bříza bílá,
kdepak žije tahle víla.
Odpoví pavouk skromně,
na kopci v našem domě.
Pak řek ještě bříze,
z nejjemnější příze
utkám jí křídla,
aby nahlídla
do nebíčka.
U Pámbíčka
zvonky zní.
Sladce spí
bílá
víla.
A
sní.