němý svědek

Říkej mi tajnosti,vyprávěj měsíčku,
o všem co po nocích vidíš
Proč se tak červenáš, podobáš sluníčku?
Ty se snad za něco stydíš?

Prozraď mi cudnosti, přeháněj luno.
Co vídáš střešními okny?
Neboj se, vyjev mi, zabrnkej strunou,
tichounce zašeptej do tmy.

Mlčíš, nic neříkáš a dál si pluješ.
Všechno si pro sebe necháváš.
Jen koráb svůj vesmírem kormidluješ,
takové jako já noc co noc potkáváš.

Nech si svá tajemství vychladlý kamene,
pomalu vkládám se do snů.
Až zítra vylezeš, možná si vzpomeneš
a třeba vyplníš mou dnešní prosbu.