Anotace: jiná než se zdá z počátku... prostě další ze série takových nějakých :)
Ani si již nevzpomínám,
jak dlouhou dobu,
jsem necítila lehké,
podlomení kolenou.
Tiše se já napomínám,
teď jsem vstala z hrobu.
Srdce stále křehké,
vzpomínky mne doženou.
Nemám nejmenšího tušení
kdy jsem naposledy
cítila v krku silný tep
a měla šanci, naději.
Prosím, chvilku strpení,
Že nejen středy?
Není to sladký lep?
Přemýšlím víc, raději.