Anotace: ... .. .
Černá křídla zpytující nenávist,
život všech zkažených životů.
Plyšový medvídek spolykal závist,
svou biomechanickou samotu...
Černá křídla vyživována nemocí,
svět jednoho podivného světa.
Mrkací panenka naplněná bezmocí,
do utrhnuté nohy vepsána věta...
“Bez otázek, rozlámat, rozedrat, rozbít,
spálit, rozřezat, roztlouct, pomstít se..všem.“
Vyjímečně vyjímečná.../mimochodem napsala si někdy taky něco vyjímečně nevyjímečného?/ 1OO
13.03.2006 15:16:00 | Kristýna M
Brrr. To je zase síla! Moc pěkně napsané. Kdybych mohl, tak tě pohladím!
16.12.2005 09:55:00 | JardaCH
moc moc moc se mi libi. jako vzdycky. pocity snad ani nemusim rozepisovat
11.12.2005 20:32:00 | Malá shnilá emotivní příšera
Netrestat, ale odpouštět, všem, především sobě, je to moc těžké, leč možné!
10.12.2005 12:36:00 | michala
Nápodobně.Přeju Ti mnoho štěstí holka ! štětí jednou přiletí a ani nevíš jak,já v to také doufám ;) ahoj !
10.12.2005 09:30:00 | sköld
Obsahem i stavbou veliké dílo. Skvěle popsané pocity, (ostatně jako vždy). Jen bych ti moc přál zažít i ty krásnější a šťastnější. U mě stovečka.
09.12.2005 21:29:00 | risik
Opět rozsahem malá, vyzněním velká básnická skladba - o deziluzi, smutku, slabé naději - a kdo komu se mstí? Není msta jen jeden bludný kruh, msta se mstí sama sobě - z bludného kruhu nejde vyjít, snad jen přeskočit, je-li dost síly - ale podej ruku a nech se vytáhnout mimo bludnou cestu!
09.12.2005 21:06:00 | Hary_nš
Moc moc hezký Baruško. Ale mstít se není cesta, kterou bychom se měli dávat..právě tím, že se nepomstíme a dokážeme odpustit prokážeme svoji vnitřní sílu! A ty ji máš jistě dost!
09.12.2005 20:01:00 | makretka