Anotace: pokračování jedné neverejné básně s názvem ŽAL
Kdyby nebylo možné,
se o to, co je za tím, opřít
nemohla bych smutek svůj
i slzy kamaráda vydržet.
Tak proč jsem
zase byla plná pochyb
a stačilo mi k tomu
jen někoho slova
stěží lze říct,
že pár vět?
Ač rozumně zněl jeho hlas
a zkusila jsem se
tou radou řídit,
dál zůstává se mnou
taky ten syrový žal ...
.
...
.
Slyšíš?
Ten stesk, vytí,
co volá Tě?
Nebuť labuť, vždyť i voda teče, sedlák seče a já nejsem Ty a Vy nejste já. Úkon je i skon. Mrtvej si zimník neužije.
24.02.2010 16:19:00 | umělec2