Drobný ohňostroj
zlámaných všedních dnů
útržky vůní
dotyků rozkvetlých větví
vypršelý čas
v každoročním dešti
a schované sny
ve vráskách skryté štěstí
potkala jsem tě
neuvěřitelně
plameny dávných ohňů
už nepálí
teď ten oheň mírně
hřál nás zpovzdálí
slova jako obláčky dýmu
ze tvých cigaret
co vážila
a co se vlastně smí
když uplynulo
tolik let....
Někdy je těžké rozeznat, co dobré je a co není, co komu kolik dovolí, ale jasno... mít jasno je vždycky na místě. Dělá to dobře nejen člověku samému, ale aj okolí. Zamyšlenková báseň.
15.03.2010 08:38:00 | NikitaNikaT.
doufám taky že po 19 letech to budu cítit stejně děkuji za zastavení
09.03.2010 07:04:00 | Divoženka1