Anotace: ... snad ho spánek alespoň na pár hodin pod závoj skryje...
Slunce jiskří
v odlesku
křehkých vloček
umírajícího sněhu
tak kde je
radost v duši
paprsky hladí
kapky tající
ze zajatých střech
kam dopadnou
sotva tuší
modř nebe
v roztrhaných oblacích
rozeznívá
malá hrdélka
proč mysl plní
bezbarvá apatie
špína silnic nebolí
úsměv sklouznul
do vlnek louží
uvnitř
jako vetřelec
bod nula žije...
14.03.2010 10:08:00 drsnosrstej kokršpaněl
půvabně přimrzlá slova... tak... ať stoupáš do kladných čísel...
24.02.2010 07:22:00 nejsembásník
taje - bod nula
a teď už jenom výš...
zima minula,
jaro opouští svou skrýš...