Anotace: o ztrátě blízkého člověka
Noc bílá předjarního úplňku
v Řádu Stvoření nestala se chyba
Tak zvláštní, jasná záře luny
Životní pocit – vykuchaná ryba
Ta prázdnota je trochu zvláštní
člověk může žít bez emocí
Tak tedy - po svém vyřeším to
Už oblékám si svůj plášť noci
Tak vzdušný, zvláštně neosobní
k tělu přiléhá i odhaluje více
Otvírám okno, v chladném vánku
chvěju se jako plamen svíce
Nechávám okno dokořán,
sama zotvíraná ze všech stran
Můj Bože, tváří v tvář té Noci
s Tvou pomocí i bez pomoci
Tak takhle na tebe působí křest knihy? Tak to máš dobrý! ST! :o))
28.02.2010 17:53:00 | Zasr. romantik
Nechávám okno dokořán,
sama zotvíraná ze všech stran
Můj Bože, tváří v tvář té Noci
s Tvou pomocí i bez pomoci
Nádherné slova..ST!!!
28.02.2010 07:04:00 | Acham