to by se malířům stávat nemělo...

Anotace: ale znáte to...můžete být klidně svatí…když vás zaměří ten s šípem v luku není vyhnutí...

namaloval jsem předmostí
abych mohl zachytit
přednosti krásy
posouvání tvého aktu
když vycházíš
osvěžená
z římského tepidária…

našlapuješ po dlaždicích
z žilkovaného mramoru
do vůně pryskyřice
borových schodů
s pohledem nabitým barvami
pod kterým ožívají
všechny kamenné plastiky
z mého lapidária…

máš asi metrické vlasy
spletené do otazníků
chtěl bych se utkat
se zručnými tkalci
do ručníku
a obtočit se
kolem tvých boků…

ty ses usmála
že i sůl z mrtvého moře
teplem zcukernatěla
tvůj smích mne zasáhl
přímo nalevo do hrudníku
a šíří se
jako smyslná vlna zvuku
z kovadliny
udeřené od perlíku…

vzalas mou ruku
štětce se rozpadly nachem na prach
a neviditelné chvění dílo dokonalo
teď jsem totálně rozhozený
jako bys nabrala výšku
ladností okřídleného drahokamu
a upustilas cihlu výstředností
do nehybné hladiny
na rybníku...

pojď už
ty můj nezbedníku
přemostíme spolu říše
milovnic a milovníků...

má Venuše...